Zcela určitě nevíte, kolik se dnes za informace jako takové platí. Cena se odvíjí od toho, jaké jsou. Když citlivé, například rodná čísla, je cena vyšší. Takže například prodat nebo koupit telefonní čísla deseti tisíc lidí už je pěkný balík. A tyto informace jsou pak využity informačními technologiemi. Vystřelená věc se vrací jako bumerang. Je samozřejmé, že IT, což je zkratka pro informační technologie, zde nejsou jen proto, aby zneužívala data. Pohříchu se tak však děje a při tom by nemuselo. Jenže bohužel… 

Právě díky IT jsou někde skladována vaše data. Není to na jednom serveru, a ne od jedné firmy. Nebo jednoho lékaře. Nebo jedné banky. Nebo… Dosti však. Prostě vaše osobní a citlivé údaje se válejí na spoustě míst a nejsou-li dobře skryta, či velmi dobře šifrována, mohou být někým ukradena a vzápětí také prodána. V rámci IT vám pak volá kdejaký nýmand a otravuje s nabídkou zboží, či jinými pitomostmi, o které nemáte zájem. A telefonování od neznámých lidí, kteří pro tyto pofiderní firmy pracují ještě není to nejhorší zlo.  

Co může být horšího? Hned vám to řeknu.  

Ráno vyrazíte z domu nic netuše někam ven, třeba do práce a jako vždy máte někde něco platit. Tasíte tedy kartu a ono nic. Transakce nemůže proběhnout, protože nemáte na účtu dost peněz. Vás to pobaví, protože moc dobře víte, že tam peníze jsou, a tak to zkusíte znova. Zase nic. Zkusíte to jinde a pak zase jinde, a to už jste nervózní a voláte svou banku. Ta vám jen potvrdí, že na účtu nemáte ani vindru. A je to.  

Vaše data zcizil nějaký hacker, nebo byla někomu prodána a neštěstí je tady. Vyčištěné konto v bance. Není však třeba nadávat na informační technologie, ty samy za to nemohou. Může za to někdo, kdo nechal data uniknout, nebo je přímo zcizil a prodal. Prostě, za vším hledej člověka. A také ty lepší stránky každého zla.