Od takového člověka se dozvíte z IT naprosto všechno, ale hlavně o novinkách. Například vám místo pozdravu řekne, zda jste již četli o těch nových Ryzenech. Vy samozřejmě vůbec netušíte, co to je. Takže vás čeká přednáška o procesorech, jádrech, vláknech a tak dále a tak dále. Naučím vás zadarmo jednu věc. Pokud už takové lidi znáte, odpovídejte stejně jako já nebo podobně. Pozor, přichází váš muž a hned začne. „Hele, četl jsi už o tom novém Ryzenu?“ „Ne, nečetl, kdo to je? Někdo od nás z paneláku? Ze kterého patra?“ A máte po starostech, protože tento muž jen ohrne ret a odpluje pryč. Tedy většinou. Pokud tento trik nevyjde a on pokračuje ve své přednášce, tak to máte smůlu.

Takovým lidem se též někdy říká „Ajťáci“ Měl jsem jednoho skoro v rodině. Nevarován předem, přisedl jsem si k němu na pohřbu tchyně. Seděl totiž sám opodál a nikdo se k němu neznal. Já mezi lidi moc nerad, a tak jsem vzal místo u něj. Hned jsme se dali do řeči a já se ho ani nestihl otázat na zdraví. Za dvě hodiny jsem se doslechl o základech HTML, ze kterých jsem stejně pochopil jen to, co jsem se sám, kdysi před mnoha lety naučil. Bylo mně pak přidáno několik stovek informací o Drupalu a Joomle, ale to jsem byl již na odchodu. Vzdal jsem to. Ke slovu jsem připuštěn nebyl, a ještě ode dveří jsem viděl dotyčného mávat divoce rukama a mluvit. Asi nepostřehl můj odchod a přehrával mi souboj mezi AMD a Intelem.

Tito lidé mají zvláštní svět a IT je jejich doména. Upřímně řečeno, trošku jim závidím. Někdy bych moc potřeboval jejich některé znalosti. Například když se mi něco nedaří udělat na počítači. Nějaká blbůstka, ale pro mne potřebná věc. A když už držím v levé ruce kladivo a v pravé sekeru, i ten počítač pozná, že jde do tuhého. Tyto jejich znalosti jsou velmi dobře zpeněžitelné, protože onen můj pohřební známý se také zmínil, kolik bere za práci na webových stránkách. To byste mi však stejně nevěřili a tak končím.